Jak překonat aktuální bi-polární poruchu psychologie? Nový trojjediný klíč k lidské psyché-logii (řeči-duše)

1. Duševní porucha současné psychologie a psychiatrie

Současné lékařské pochopení lidské psychologie bylo degradováno na čistě biologickou hru hormonů a neurotransmiterů v mozku. Dřívější chápání lidského temperamentu jako tkaniva základních lidských NÁLAD podle takzvaných „živlů” bylo naopak nahrazeno stále se rozšiřujícím katalogem psychiatrických poruch či genetických dispozic k nim s vrcholnou „poruchou” s názvem porucha nálad!

Celý jazyk západní psychologie a psychiatrie je veskrze dualistický a prostupuje i náš každodenní jazyk a zkušenost a moduluje tak naše prožívání životní zkušenosti. Hovoříme o tom, že se cítíme „pozitivně” nebo „negativně”, „dobře” nebo „špatně”, „šťastně” nebo „smutně”, „nahoře” nebo „dole”, a o tom, jak naše „energie”, „motivace“ či „nálada” buď „stoupá” nebo „klesá”, že ji „máme dostatek” nebo „nedostatek” a podobně.

Aktuální psychologie a její nazírání, a tedy její myšlení, a tak tedy i zakoušení je z principu ryze dualistické, přesněji „bipolární” či manicko-depresivní. Není divu, že jednou z nejrozšířenějších poruch, kterou aktuální psychiatrie diagnostikuje je „bipolární manicko-depresivní porucha”. Vždyť přímo takto psychologie nazírá člověka samého!

Vrcholem této psychiatrizace lidského bytí a degradace duše je pak takzvaná „porucha nálad”, ve které samotné nálady jako takové nálepkujeme či označujeme jako samotné „poruchy” typu „úzkost” či „deprese” místo, abychom je chápali a nazírali jako hlubinné tóny a barvy naší duše tónující a zabarvující naše cítění nás samých, druhých i světa kolem nás.

Nálady ve svých nesčetných proměnách – chápané a nazírané jako základní tóny cítění – ne nepodobné hlubokým hudebním tónům, které tvarují, tónují a zabarvují naše celkové vědomí nás samých, našich těl a světa kolem nás, tak nejsou aktuální psychologií a psychiatrií rozpoznávány jako nezbytná dimenze lidské zkušenosti. Místo toho jsou zaměňovány a ztotožňovány s jejich povrchovým projevem v podobě emočních a somatických stavů, s poruchami chování, či chemickými nerovnováhami v mozku. Je to podobné, jako bychom zaměňovali naši zkušenost hlubokého vnitřně pociťovaného smyslu symfonie za emoční názvy, které můžeme použít, či jako bychom redukovali cítěný kvalitativní smysl hudby na její měřitelný kvantitativní efekt na různá centra mozku.

2. Jak se zbavit „bipolární poruchy” vědomí?

Naší aktuální psychologii vládne dualita a bipolarita, a s tím také naší běžné emoční každodenní zkušenosti života.

Míním, že je nejvyšší čas zbavit se této „bipolární poruchy”, kterou aktuální „psycho-logie” zanáší do lidského vědomí. Existuje daleko hlubší spirituální fyziologie a psychologie mající své kořeny v indické tradici jógy ve svém učení o gunách či „kvalitativních vláknech”, které nazývali TAMAS, RADŽAS a SATTVA. Ty jsou chápány nejen jako tři základní kvality – povahy lidské podstaty, ale i jako tři základní kvality přírody kolem nás. Ve svých nesčetných různých kombinacích jsou tyto kvality chápány jako elementární esence hmoty tvořící jak celý vesmír jako celek, tak současně tvarující naší individuální lidskou podstatu a povahu. Jednotlivé guny – TAMAS, RADŽAS a SATTVA – sa mohou vyrovnávat, zabarvovat, dominovat, nebo se transformovat jedna v druhou. Každá konkrétní naše individuální celková nálada je vždy ztělesněním různých kombinací těchto třech kvalit, přičemž každá utváří fundamentálně různý způsob cítění nás samých i světa kolem nás.

  • TAMAS je pociťován jako otupělost či jako temná nálada a fyzická netečnost, tíže a letargie.
  • RADŽAS je pociťován jako neklid, vzrušení, žádostivost, impulsivnost, vášeň a záměr vyjadřující se jako fyzické napětí, neklid a aktivity ve všech jejich podobách.
  • SATTVA je pociťována jako čistota, záře, jasnost, klid, vyrovnanost a povznášející lehkost bytí.

Pokud bychom nemohli cítit otupělost, tíži a únavu (TAMAS), jak bychom mohli odpočívat nebo vstoupit do hlubokého spánku, a tak umožnit vnitřní trávení a zpracování naší zkušenosti v našich snech, a probudit se opět s novým cítěním jasu a klidu (SATTVA) a znovuoživení novou vitalitou a mocí k akci (RADŽAS)?

Kdybychom během denního bdělého života netolerovali „tamasické“ stavy, ve kterých se naše vědomí cítí zastřené, zamlžené či zahalené, nebo pokud by nám fyzická únava či letargie nebránila od pohlcení ve víru našich každodenních aktivit a žádostí (RADŽAS), tak bychom ani necítili ve svém životě potřebu či příležitost odpočívat nebo meditovat naše životy. Naše „radžasická” vitalita by byla jen vyčerpávána, ale neobnovovaná. Ani bychom neměli příležitost objevit intenzivní radžasické touhy a žádosti, které často spočívají pod povrchem tíživých a „temných” tamasických stavů. Ani bychom opět nezískávali „sattvickou” jasnost vědomí a s tím jasný vhled a směr v našich životech.

Místo toho jednoduše zakoušíme a prožíváme „tamasické“ stavy jako „ne-normální” či jako „negativní”, nálepkujeme je jako „poruchy” typu „deprese”, mentálně s nimi bojujeme, případně za použití medikace se dále „udržujeme fungující” (v RADŽASU), a nebo se snažíme setrvávat „pozitivní” (SATTVA). Výsledkem toho ale je, že končíme s ještě tíživějšími a temnějšími „tamasickými” stavy, případně v nezdravých „radžasických” stavech „stresu” a „úzkosti” či manické hyperaktivitě nebo v závislosti na psychiatrické medikaci. Aktuální psychiatrie vnímá a chápe TAMAS jako nenormální a negativní a rozeznává pouze kombinaci RADŽASU a SATTVY za zdravý duševní stav – proto ony „bipolární poruchy”, které psychiatrie zákonitě diagnostikuje. Přesto všechny kvality mají své přirozené místo v přirozeném cyklu lidského prožívání – podobně jako cyklus bdění–snění–spánku a jejich stavů. Skutečná bdělost má esenciálně sattvickou kvalitu, snění radžasickou kvalitu a spánek beze snů tamasickou kvalitu. Přesto ale život je bohatší než jakákoliv kategorie či jednotlivá kvalita. Proto jsou naše bdělé i snové životy kombinací všech třech kvalit ve stále se proměňujících permutacích. Tímto způsobem tyto tři kvality utvářejí bohaté kontinuum naší žité zkušenosti.

3. Více o duševních KVALITÁCH

3.1 TAMAS

Kvalita souzní s barvami černé a tmavě-modré.

Je kvalitou vědomí sféry latentního, zastřeného či „okultního” poznání a moci.

Ve fyzické přírodě nachází své vyjádření jako gravitace a inertní, tedy „neživá” hmota.

V lidské přirozenosti je esenciálně pociťovaná jako dolů-do nitra-stlačující-stahující pocit slabosti a tíže.

Když tato kvalita dominuje v individuálním prožívání, může být zakoušena:

  • somaticky jako „únava”, „letargie” či „nedostatek energie”;
  • mentálně a emočně jako „otupělost mysli”, „negativita” či „deprese”;
  • jako zevní projev „lenosti” či „prokrastinace”;
  • jako fyzicky ztělesněná hmotnost až obezita.

Své „pozitivní” vyjádření nachází jako „důstojnost” či hloubka či „váha” charakteru, schopnost „unést”, „podporovat” či „táhnout zátěž” a ve schopnosti meditativně ponořit své vědomí do hloubky svého těla, bytí.

Esenciálně je potenciální akcí a latentním vědomím zakoušeným dosud nejasně a zastřeně.

Teologicky je spojena s prvotní temnotou a mocí bohyně – matky známé v tantře jako MAHÁ KÁLÍ.

Temperamentně tato kvalita spojuje „flegmatické” a „melancholické” nálady.

Anatomicky je spojena se střevy, břichem, podbříškem, dělohou.

Psychiatricky je označována jako mírná až těžká deprese.

Sociologicky může nalézat negativní vyjádření jako destruktivní potenciál spirituální nevědomosti, obecná politická apatie, otupělost z rutinní opakující se práce, nedostatek empatie a nenaplněné osobní vztahy.

Lidé se snaží hledat kompenzaci za TAMASICKOU existenci buď skrze RADŽAS – hyperaktivitu a zaměstnávání se, zneužívání drog a konzum zábavního průmyslu, anebo skrze SATTVICKÉ stavy neuzemněné „duchovní” harmonie, klidu a utišení („sluníčková spiritualita”), či skrze takzvanou „duchovní praxi” chápanou jako aktivitu v určitém čase a místě.

3.2 RADŽAS

Kvalita souzní s červenou barvou.

RADŽAS esenciálně souvisí s vyvstáváním vitálních impulsů směřujících k zevním akcím a pohybům (e-motion), které latentně spočívají, či jsou blokovány, nebo zastřeny TAMASEM.

RADŽAS se projevuje samotným procesem vyvstávání a „energií” ve svém původním smyslu „aktivity”.

RADŽAS je asociován s barvou krve, vitalitou a vášní, s impulsem k akci, ale také s horkokrevným hněvem a zlobou – doslova viděním „rudě” či agresivitou nezbytnou k uvolnění blokovaných akcí a komunikace.

Temperamentně jde o kombinace sangvinických a cholerických nálad.

Anatomicky odpovídá oblasti genitálií a srdce, krvi a menstruaci.

Psychiatricky je označován jako mánie či paranoia. Sociologicky může nalézat negativní vyjádření jako nenasytná chamtivost a touha po úspěchu prostupující aktivní sférou sportu, politiky a byznysu.

3.3 SATTVA

Kvalita souzní s bílou barvou.

SATTVA je odrazem ryzího světla vědomí, ze kterého jediného může vyvstat pravda, čistý vhled, směr a „správná akce”.

Přirozenost této kvality je spojena se září, světlem, lehkostí, a také s expanzí a expanzivností prostoru.

Kořen slova SAT znamená BYTÍ.

Tato kvalita je doslova „adorovaná” a upřednostňovaná mnoha pseudo-duchovními vůdci a učiteli, kteří jí spojují s jasností ducha, vyrovnaností a „dobrým bytím”. Nicméně odvrácená strana této „vyrovnanosti” a „dobrého stavu bytí”, zakoušených skrze tuto kvalitu, je pouhá nevýrazná „plochá” emocionální vyrovnanost a prázdnota mysli, maskovaná jako meditativní „klid“. Alternativně nachází vyjádření v idealizaci askeze a v snaze po „duchovní transcendenci” na úkor plnokrevné vitality, ztělesněné přítomnosti a hloubky duše. Celý aktuální trh s New Age spiritualitou a „sebe-rozvojem” je tímto proniknut.

Podobně jako černá barva není barvou „zla” či „nevědomosti”, tak stejně tak bílá barva není barvou „dobra” či „duchovní čistoty”, neb bílá je také barvou vystrašené bledosti, barvou duchů, koster a na Východě je spojována se smrtí samotnou.

Temperamentně tato kvalita spojuje flegmatické a sangvinické nálady.

Anatomicky je spojená s lymfatickým a imunitním systémem.

Medicínsky se nezdravě projevuje jako anémie a anorexie.

Sociologicky je spojená s oblastí institucionalizovaných náboženství a hledáním „vnitřního klidu a harmonie” skrze spiritualitu.

V současně době je to zejména reklamní průmysl, který „chytře” využívá či „vytěžuje” kvality RADŽASU a SATTVY, ať už skrze zdůrazňování radžasických kvalit komodit jako jsou auta nebo alkoholické nápoje, či sattvických kvalit „dobrého bytí” spojovaného se „zdravým” jídlem, kosmetikou, doplňky výživy a medikací nejrůznějšího druhu.

4. Jak meditovat duševní kvality?

Každá z kvalit může být pasivně zakoušena či trpěna mnoha různými způsoby, v neposlední řadě jako mentálně-emoční či somatické stavy „nemocí”.

TAMAS může být zakoušen jako „pouhé fungování či přežívání”, jako otupělá nálada nebo jako „černá díra” deprese.

RADŽAS může být zakoušen jako žádostivost, vitalita, dynamika, vzrušení, agitace, úzkost či hyperaktivita.

SATTVA může být zakoušena jako jasná dobrá nálada, dobré bytí, „čistá hlava” nebo spirituální prázdnota.

V každém okamžiku našeho života můžeme rozpoznat tyto kvality či kombinaci těchto kvalit, jak zabarvují a tónují naší celkovou náladu. Tyto kvality sami o sobě nejsou „příčinou” bolesti či potěšení, utrpení nebo radosti, nesvobody či vysvobození – to vyvstává pouze z našeho vztahu k těmto kvalitám a skrze vzájemný vztah těchto kvalit v našem nitru. Je nanejvýše důležité přijmout a být si vědomý všech našich stavů utvářených souhrou těchto tří kvalit jako přirozených stavů našeho bytí.

Pouze tím, že sobě umožníme být si více vědomý těchto kvalit, je můžeme jak zahrnout, tak současně přesáhnout skrze samo – všech kvalit prosté – „ryzí” Vědomí samé, které je prosté všech gun.

Pouze pokud si dáme čas CÍTIT přímý tělesný vjem – pocit každé z kvalit – a nikoliv je pouze interpretovat či je zakoušet v čistě psychologických či mentálně-emočních nálepkách – se přirozeně transformují jedna v druhou, a tak nás osvobodí od negativních způsobů prožívání, ve kterých je můžeme zakoušet nepřímo, například jako „negativní” emoce.

Tak pokud místo nálepkování cítění například jako „úzkost”, vnímáme toto cítění jako projev kvality RADŽAS, a tedy setrváváme s naším přímým bezprostředním tělesným cítěním či zakoušením této „úzkosti”, postupně se samo cítění transformuje do jiné kvality:

  1. rozpoznáním našeho stavu bytí jako vyjádření určité specifické „kvality“ či guny, a…
  2. jejím cítěním jako přímé senzuální tělesné kvality, dosahujeme tradičního jógického cíle:
  3. přesažení (transcendence) všech kvalit a jejich stavů ve světle ryzího Vědomí.

Toho dosahujeme transformací našeho vztahu ke kvalitám a s tím i jejich každodenního zakoušení a prožívání.

5. Vědomí přesahující kvality (guny)

Naše vědomí kvality či guny není samo jakkoliv potřísněno danou kvalitou, ale svobodné od jakékoliv kvality.

Paradoxně ačkoliv jsou tři guny jakožto „kvality“ sami cítěné kvality či zabarvení vědomí, ryzí Vědomí těchto kvalit je samo všechny guny a „kvality přesahující“ (NIR-GUNA). Vědomí tak můžeme označit jako čtvrtou gunu přesahující tři základní guny – zabarvení vědomí.

Tato „čtvrtá” guna – samo Vědomí – je charakteristická svou ničím nezabarvenou průsvitností.

Ryzost kvality SATTVY (ryzí bílá) je pouze nejlepší zrcadlová či „odrážející” kvalita bezbarvého průsvitného světla ryzího Vědomí. Sama vědomím není. Proto skutečná transcendence všech kvalit neznamená jednoduše se ztotožňovat se sattvickými stavy, jak mnoho duchovně hledajících praktikuje.

Vědomí samé (v tantře symbolizované ŠIVOU) je jak prosté všech gun a kvalit i jejich stavů (NIR-GUNA), tak současně projevující se skrze a jako tři základní guny či „kvalitativní zkušenostní vlákna” a jako všechny jejich stavy.

Tuto skutečnost vidíme i v tantrické ikonografii ŠIVY.

ŠIVA v podobě Labutě (HAMSA) je bílý (SATTVA).

ŠIVA v podobě RUDRY je červený.

ŠIVA jako TAMAS je zobrazován v podobě černého ŠIVOVA-LINGAMU, symbolizujícího vyvstávání všech forem a podob z beztvaré „temnoty” či „černoty” prvotního potenciálu.

ŠIVA je také zobrazován ikonograficky jako modrý či s modrým krkem společně s mýtem, jak se rozhodl vypít „jed” utvářený ostatními bohy, a tak jej transformovat. Tmavě modrá je další barvou TAMASU, zatímco světle modrá je barvou symbolizující samo bezbarvé světlo vědomí. To je symbolizováno sedícím ŠIVOU na hoře Kailás dýchající „nebe” či „vyšší éter” samotného ryzího vědomí.

6. Tři kvality vědomí a jejich vztah k Bytí

Za symbolismem a zakoušenou realitou třech gun či „kvalit“ spočívá základní zkušenost vědomí ve vztahu k Bytí. Tři guny či „kvality“ vyjadřují ve skutečnosti trojjedinou ontologii vědomí:

1. TAMAS, esence tamasické dimenze ryzího Vědomí, je zkušeností negace Bytí a bytostí jako NE-Bytí. Nicméně NE-Bytí není prázdnou černou dírou či pohlcující nicotou, ale obsahuje všechen náš skrytý, zastřený, latentní, nepoznaný a nenaplněný potenciál či potenciality Bytí, na rozdíl od aktualit našeho Bytí a existence patřící do sféry Bytí (SAT).

2. RADŽAS, esence radžasické dimenze ryzího vědomí, je aktivním zpřítomňováním či vystáváním naší potenciality Bytí ze sféry Ne-Bytí (TAMAS). Z ryzího Vědomí vyvstává samostatná moc konat a aktualizace, která je pociťovaná jako impuls BÝT a STÁVAT se tím, čím potenciálně JSME.

3. SATTVA, esence sattvické dimenze ryzího Vědomí, je zkušenost Vědomí jako Bytí, cítěním vlastního Bytí ve světle a záři ryzího Vědomí.

Skrze TAMAS je vědomí zakoušeno jako NE-BYTÍ, skrze RADŽAS jako STÁVÁNÍ SE a skrze SATTVU jako BYTÍ. Vědomí samé je zakoušeno jako ryzí světlo, které přináší veškeré Bytí na světlo z temnoty NE-BYTÍ – nechává je BÝT (SATTVA) a STÁVAT SE (RADŽAS) tím, co potenciálně jsou (TAMAS).

ÓM MAHÁ KÁLÍ MU

cloudy sky
Fotografie © Martin Dojčár, 2024