Jóga je zastavení změn mysli.
Pataňdžali – Jógasútra
I.
Jóga je vědomá snaha vedená vědomými skutky – pohyby, pozicemi těla, mysli, jevů mysli a vědomí – k jejich zpomalení až k zastavení. Vyjdeme-li z této rozšířenější definice jógy, shledáme, že vlastně každý vědomý, bděle prováděný pohyb a pozice je již cestou k cíli. Ano, ale k tomu, abychom toto vědomě a samovolně prožívali po celý den, je přeci jen třeba nějaká ta průprava, nácvik. Každý vědomý pohyb a pozice jsou tedy cestou k cíli. Avšak existují pohyby a pozice, které mají samy o sobě větší sílu než jiné. Proto je vhodné, ba přímo nutné si tyto pozice (resp. i pohyby) osvojit, naučit se je a používat je. A to i proto, že na nich staví a neobejdou se bez nich všechny vyšší jógy a meditace.
II.
Za tradičně hlavní směry jógy jsou považovány: Karma jóga, Bhakti jóga, Džňána jóga a Rádža jóga, jak je popisuje Ramakrišna a Vivékánanda1 nebo např. Abhedánanda (1921). Další popisuje Bhagavadgíta (1967, 2011). Jiné rozdělení představuje Evans-Wentz (1935) v knize Jóga a tajná učení Tibetu:
| Forma jógy | Ovládá | Působí na |
| I. Hatha jóga | dech | fyzické tělo a životní síla |
| II. Lája jóga | vůli | síly vědomí |
| 1. Bhakti jóga | lásku | síly božské lásky |
| 2. Šakti jóga | sílu | působení síly přírody |
| 3. Mantra jóga | zvuk | síly zvukového chvění |
| 4. Jantra jóga | formu | síly geometrického obrazce |
| III. Dhjána jóga | myšlenky | síly myšlenkových pochodů |
| IV. Radža jóga | metodu | síly schopnosti rozlišování |
| 1. Džňána jóga | vědění | síly rozumu |
| 2. Karma jóga | jednání | síly činu a rozhodnosti |
| 3. Kundaliní jóga | kundaliní | duševní nervové síly |
| 4. Samádhi jóga | podstatu | síly soustředění |
Buddhismus a jeho praxe obsahuje všechny jógy, je tedy praktikován jako jóga celostní. Samotné pozice popisované v józe jako ásany patří do systému hatha jógy, jež je součástí rádža jógy. Přinášejí stabilitu klidu a ovládnutí (nejen) fyzického těla. K tomu se časem propracujete. Má to několik výhod. Předně, budete moct meditovat celý den, nejen při sezení v ásaně, ale tyto pozice také pomohou nasbírat a neztrácet energii. Je v nich vhodné meditovat, neboť umožňují a podporují lepší meditaci, jak si ostatně sami můžete vyzkoušet. Není nutné cvičit všechny pozice, ale je třeba vybrat si takovou, která nám vyhovuje, a to se bez jejich počátečního vyzkoušení, či lépe řečeno zkoušení a cvičení neobejde. O pozitivním vlivu ásan a jógy na zdraví jistě nemusíme mluvit, to je dnes dostatečně známo i propagováno. Ostatně, pokud se tyto pozice naučíte, můžete se k nim v budoucnu, v případě potřeby a zdravotních potíží snáze vracet.
Co se týče zdraví obecně:2
Nejdůležitější je prevence. Takže cvičit, cvičit, cvičit! Pravidelně. A k tomu žít střídmým způsobem života, tedy opět střední cestou. Cvičení by měly vést k harmonii těla a ducha, k Jednotě. Rozdíl mezi duchovním a hmotným je pouze iluzorní. Cvičit je dobré jak zdravotní či energetická cvičení, jako jsou Tai chi chuan, čchi kung, jóga, tak na posílení těla i anaerobní cvičení, ale nezapomínat i na svěží mysl, nejlépe učením se, a pochopitelně také meditaci.Nebát se pohybu, nebát se zapotit, rozhýbat, rozproudit lymfatický systém, a tím posílit imunitu, nejlépe pravidelným plaváním.
Fyzická cvičení spolu s vyváženou, střídmou životosprávou jsou také jediným účinným prostředkem boje proti epidemii obezity, která zvyšuje zdravotní rizika, lenost i psychická onemocnění. Napřed se hýbat nechtějí, a pak už se ani nerozhýbou, protože nemohou. Lidé tlustí jako prasata by měli platit zvláštní daň do zdravotnictví, protože dnes díky své lenosti, namyšlenosti a sobectví – tedy svou idiocií, jíž si vlivem obezity ani neuvědomují – zatěžují všechny ostatní. Pokud nedokážete ovládat lidské tělo, nezasloužíte si jej. Napříště budete zrozeni v nižších oblastech, ve světě asurů (démonů), prétů (hladových duchů) nebo zvířat. Proto: Nepřestat se hýbat! Cvičit a nepřežírat se! Neničit tak záměrně tělo. „Tělo je nástrojem i chrámem současně, budeme jej užívat po celý život, proto je dobré se o něj patřičně postarat.“3
III.
Historie jógy přináší díky mnohým dřívějším i současným mistrům mnohé nápovědi.Patandžali (2012) v knize Jógasútra uvádí osm stupňů jógy, jež přejímají další pozdější filosofickonáboženské systémy Východu: Jama (zákazy), Nijama (příkazy), Ásana (pozice), Pránájáma (věda dechu), Pratjáhára (zvnitřenění), Dháraná (koncentrace), Dhjána (meditace) a Samádhi (sjednocení). Tvoří postupné podmínky pro dosažení Poznání, Osvícení. Těchto osm stupňů jógy bylo převzato i pozdějšími systémy.
2.46 Ásana je pevná, příjemná pozice.
2.47 Mistrovství v ní je dosaženo vůlí, vytrvalou praxí a meditací na Nekonečno.
2.48 Potom, když je dosaženo mistrovství v pozici, cvičící není znepokojován páry protikladů.
2.49 Když je mistrovství v pozici dosaženo, následuje pránajáma, čili ovládání dechu – zastavení vdechování a vydechování.
Slovutná Žlutá jóga, jak bylo nazýváno první souborné dílo o józe v češtině od Bartoňové a kol. uvádí:4
Ásana znamená v józe pozici těla. Je to znehybnění uprostřed pohybů přírody, uvědomělé odtažení mysli z neustálého toku života, klidné odpočinutí uprostřed neklidné činnosti smyslů.
Podle prastarého poznání tlumočeného tantrami je pohyb vytvářen nejjemnější vibrací částic, tok uvědomování je neustálé stávání se. Jsme v každém okamžiku v určité životní pozici, která vzhledem k celku vytváří náš osobitý život v prostoru a čase… Prodloužení určité pozice s vědomým zaměřením k celku – s odložením všeho rozdělujícího a všedního – vede postupně k pochopení a vnitřní harmonii této částice s celkem, pohybu se stálostí. To je hluboký filosofický význam ásan.
Fyziologický význam pozic je v tom, že udržuji tělo zdravé a mysl svěží, klidnou a vyrovnanou, napomáhají k integraci osobnosti a tím k obrodě vnitřních jistot člověka.
Cíl jógy není osobní a není také omezen časem nebo prostorem. Je nadčasový a tkví v nejhlubší podstatě člověka. Vede člověka zpět do jeho vlastního království harmonie a blaha, neboť každý člověk je ve svém nejvyšším, čistém vědomí Šivou – a projevuje se věčnou tvorbou v proměnách. To je Šakti (kosmická energie), neboli Párvátí.
Na vrcholu jógy se tyto dvě polarity jediné podstaty setkávají v nádherném uvědomění, jež rozkvétá jako lotos s nesčetnými plátky nad protiklady fyzického světa v zářivém klidu. Staré texty se zmiňují o 84100 000 ásanách, Naznačují tím, že život tryská ustavičně na všechny strany, do makrokosmu i mikrokosmu, a že všechny bytosti a tvary zaujímají každým okamžikem nějakou pozic., Všechny bytosti tančí více nebo méně uvědoměle svůj tanec v čase. Ásana znamená uvědomění si této pozice, vhled do kosmického zrcadla, které ji odráží… Většina pozic má jména zvířat. Tím jsou naznačeny jejich charakteristické postoje, určité vlastnosti nebo schopnosti. Původ některých ásan souvisí s velmi starými mýty. Všechny symboly a jména některých božstev, které jóga přejala, znamenají v ní pouze evoluční stupně vědomí a poznání.
Mahéšváránanda (1990) uvádí v kapitole Všeobecná pravidla pro cvičení jógy:
Jógu je třeba cvičit pravidelně a systematicky. Pro cvičení si vyhradíme denně určitý čas, nejméně však dvacet minut. Cvičíme pravidelně ve stanovenou dobu, nejlépe ráno nebo večer, avšak vždy nejméně tři hodiny po jídle. Pro cvičení jsou nejvhodnější ranní hodiny rozproudí krevní oběh a celý den se budeme těšit se získané vitality. Pro své není cvičení si najdeme klidné místo, kde bychom byli, pokud možno, nerušeni. Místnost, ve které cvičíme, má být světlá, dobře větraná a musí v ní být dostatek místa k pohybu. Cvičíme na podložce na zemi, měkký nebo pružný podklad není vhodný. Oblečení má být pohodlné, volné, z přírodních materiálů. Odložíme opasek, šperky, obuv apod. Během cvičení se snažíme oprostit od všech každodenních starostí. Na začátku se vleže na zádech několik minut soustředíme pouze na svůj dech. Pokusíme se zbavit všech nepříjemných myšlenek, pozorujeme, jak nadechujeme a vydechujeme.
Můžete se tady připravit právě dle Mahéšváránandova systému. Nebo si vyberte ásanu, která vás osloví a bude vám vyhovovat. Zkoušejte je, cvičte je a z nich pak vyberte. Některé základní najdete v knize Gheranda Samhita v překladu Zdeňka Jaroše.
SIDDHÁSANA
Cvičící, který přemohl své vášně, položiv jednu patu na otvor konečníku, druhou by měl držeti na kořenu plodícího ústrojí; potom by měl opříti bradu o prsa, a jsa tichý a napřímený, měl by upřeně zírati mezi obočí. Toto se jmenuje Siddhásana, která vede k osvobození.
PADMÁSANA
Polož pravou nohu na levé stehno a podobně levou nohu na pravé stehno, potom zkřiž ruce za zády a pevně uchop palce zkřížených nohou. Polož bradu na prsa a upni zrak na špičku nosu. Tato posice se jmenuje Padmásana (neboli posice lotusová). Tato posice ničí všechny choroby.
MUKTÁSANA
Polož levou patu na kořen pohlaví a pravou patu nad tuto, drž hlavu a krk vzpřímeně (spolu s tělem). Tato posice se jmenuje Muktásana. Poskytuje Siddhi (dokonalost).
VADŽRAYUDHÁSANA (VADŽRÁSANA)
Polož stehna těsně jako vadžra a polož nohy po obou stranách konečníku. Toto jest Vadžrásana a přináší jogínu psychické síly. (Sedí na lýtkách a patách sevřených nohou – pozn.)
SVASTIKÁSANA
Položiti chodidla mezi nohy a stehna a udržovati tělo v pohodlném postavení a seděti zpříma, tvoří posici nazývanou Svastikásana.
SUKHÁSANA
Pro začátek lze použít i Sukhásanu (pohodlný sed), což je všem dobře známý turecký sed se zkříženýma nohama. Je však nejméně vhodný.
K ásanám patří také mudry. Mudry jsou další speciální pozice buďto celého těla nebo jen rukou, jež ovlivňují energii a proudění prány v těle, sílu koncentrace či hloubku dechu a klidu mysli. Doplňují ásany a navazují na ně.
Už jenom složení rukou na sebe v sedech se zkříženýma nohama, nebo jejich volné položení na kolena či obrácení na kolenech vzhůru se spojením palce s ukazováčkem je mocnou mudrou.
Zmínit bychom měli také bandhy – zámky, cviky uzavírání, uzavření, stažení či lépe uzamčení, které napomáhá stupu dechu a prány do centrálního energetického kanálu, tedy z nádí idy a pingaly do sušumny za současného probuzení hadí síly – Kundaliní Šakti. Nejpoužívanějšími jsou:
- múla bandha – uzamčení konečníku;
- uddíjána bandha – uzamčení bránicí;
- džalandhára bandha – uzamčení bradou;
- mahá bandha – všechny tři bandhy současně.
Důležitá poznámka ke správnému provádění ásan, muder a bandh je použití meditačního polštářku pod zadek. Tím jej vyvýšíte, snáze dostanete kolena k zemi v těch ásanách, které to předepisují a současně zcela přirozeně a bez úsilí srovnáte páteř. Tím samotnou pozici zjednodušíte, lépe se v ní uvolníte a můžete v ní bez bolesti či nepříjemných pocitů setrvat déle.
IV.
Mistr Evžen Štekl (2019) hatha jógu necvičil a sám upozorňoval, že může zpomalit či zastavit postup: hatha jóga se již stala pro mnoho nadějných žáků jógou zavádějící od hlavního cíle. Je tomu tak proto, že mnozí nepochopili elementární pravdu o nebezpečí přílišného zaujetí hatha jógou, obírají se jí více, než je třeba, a ponenáhlu sejdou z duchovních pozic. Evžen k tomu přistupoval z vysokých pozic svého osvícení a kundaliní jógy, která již samotnou hatha jógu nepotřebuje, neboť je to mnohem vyšší stupeň jógy. Evžen, obzvláště nově příchozím, zdůrazňoval potřebu osvojit si ásanu, naučit se ji a navyknout na ni.
Ostatně už snaha o zaujetí a ovládnutí ásany a překonávání počátečních obtíží s tím spojených je bojem s egem, leností a současně znamením pokory a oddanosti, tím se již jedná o formu askeze a přinášení oběti ve prospěch vyšších ideálů.
Sám Fráňa hatha jógu, ale i jiná fyzická cvičení prováděl. Ze vzpomínek žáků a přátel, ale i dochovaných fotografií víme, že cvičil jak jógu, tak i (v pozdějším věku) posiloval s vlastním tělem i s náčiním, jako byl například těžký medicinbal. Zde se opět musíme vrátit k důrazu na vědomé s dechem sjednocené provádění, které je klíčem k použití všech cvičení pro duchovní praxi. Všimněme si, že i při cvičení fyzickém, sportovním, musíme pohyb sjednotit s dechem, a abychom tak učinili, je nutno přistupovat vědomě, s nejvyšší pozorností, bděle. Mimochodem, Josef Studený, žák Květoslava Minaříka, vyprávěl, jak i on si vybral určité ásany a cviky z hatha jógy a ty pak po dlouhou dobu prováděl… Také například Zdeněk Jaroš a další praktikovali hatha jógu minimálně po určitou životní etapu.
Pro autora těchto řádek byla hatha jóga jednou z prvních forem cvičení na jeho duchovní cestě.Navíc, pravidelní fyzická cvičení, nejen ta duchovní, ale i posilovací či anaerobní zpevní nejen tělo a zdraví, ale i psychiku, vůli a charakter. Jsou proto více než vhodná pro počáteční úsilí na duchovní cestě a aktivní sportovci, díky tomuto předchozímu výcviku, mají mnohem lepší průběh a rychlejší výsledky než ti necvičení.
V.
Z dokonalého provedení pozic – ásan, ovládnutí těla, vychází další složitější pozice a „cviky“ jako například mudry… Zvládnutí ásany je také nezbytným základem pro další pokročilejší duchovní praxe jako je pránajáma, koncentrace či meditace. Ale hlavně a především, budete dosahovat klidu a energie – síly!
Některé meditace je sice možno provádět i mimo ásany a mudry, ale na druhou stranu, co není ásanou čimudrou? Takovým příkladem může být prostý sed s nohama rovně před sebou nebo sed na židli. Ale porovnejte sami účinky těchto pozic s pozicemi se zkříženýma nohama. Budete překvapeni rozdílem, a po překonání počátečních obtíží i hloubkou koncentrace a mírou klidu a síly! A nakonec i pozitivním vlivem na náladu, psychiku, vůli a zdraví!
Poznámky
Literatura
- Bhagavadgíta. 1967, 2011. Přeložil Zdeněk Jaroš. www.arahat.unas.cz.
- Gheranda Samhita. 2012. Přeložil Zdeněk Jaroš. www.arahat.unas.cz.
- Abhedānanda. 1921. Pět stezek k nejvyšší pravdě: [jak býti jóginem]. Praha: Zmatlík a Palička.
- Bartoňová, Milada et al. 1971. Jóga: od staré Indie k dnešku. Praha: Avicenum.
- Evans-Wentz, Walter Yeeling. 1935. Jóga a tajná učení Tibetu. Přeložil František Drtikol. Londýn.
- Mahéšvárananda. 1990. Jóga v denním životě. Praha: Blok.
- Němcová, Hana. 2025. „Dr. Jan Lípa a Učení Fráni Drtikola.“ Sféra 6–7.
- Patandžali. 2012. Jógasútra. Překlad Zdeněk Jaroš. www.arahat.unas.cz.
- Rolland, Romain. 1931. Mystický a činný život dnešní Indie. Přeložil Jaroslav Zaorálek. Praha: Symposion.Štekl, Evžen. 2019. Síla moudrosti. Praha: Svět.
